Naši sponzoři

Beroun Logo Beroun

  • Pásová ocel

Náš sbormistr:

Haig Utidjian

Haig Utidjian studoval na univerzitách v Sussexu, Londýně a Cambridgi, na Accademie Chigiana v Sieně a na Vysoké škole Guildhall School of Music and Drama v Londýně, kde v roce 1995 absolvoval jako dirigent. Získal dirigentskou cenu Ricordi a stal se vítězem soutěže Boba Hardinga o stipendium pro mladé dirigenty. Dále prohluboval své vzdělání s Carlem Mariou Giulinim v Miláně, Richardem Schumacherem ve Valsoldě a Vilémem Tauským (který byl studentem Janáčka, Suka a Talicha) v Londýně. Pro svůj velký zájem o českou hudbu byl pozván Jiřím Bělohlávkem na roční stáž na pražskou Akademii múzických umění, kde navštěvoval specializované konzultace s Františkem Vajnarem a Josefem Kuchinkou a studoval u skladatele Juraje Filasa. Od té doby se Haig intenzivně věnuje propagaci české hudby ve světě.

Haig debutoval v Londýně s Komorním orchestrem Barbicana v roce 1997. Řadu let byl šéfdirigentem Komorního orchestru Sussexu (s nímž pravidelně koncertoval v Královské kapli v Brightonu), uměleckým šéfem The Ensemble Duparc a šéfdirigentem symfonického orchestru a sboru Beethovenovy společnosti Cambridgeské univerzity (do jejichž repertoáru uvedl několik významných děl Druhé vídeňské školy). Také hostoval na různých místech v Anglii, ve Skotsku (jako hostující sbormistr sboru Chorus of the Royal Scottish National Orchestra), Jersey (zahajovací koncert I. mezinárodního festivalu), Belgii (Jonge Filharmonie), Itálii (Festival del Piccolo Mondo Antico), Francii (Festival International Albert-Roussel), Polsku (Dolnosaská filharmonie) a v Arménii (Arménská filharmonie).

V České republice Haig Utidjian dirigoval koncerty v Praze, Teplicích, Mariánských Lázních, Berouně a v Ústí nad Labem, kde také působil jako asistent v Městském divadle. Podílel se na inscenaci Lišky Bystroušky a Netopýra a nastudoval s orchestrem představení Zahradnice z lásky, které bylo provedeno ve Stavovském divadle v Praze. Jeho spolupráce s orchestrem vyústila ve jmenování hlavním dirigentem Severočeského komorního orchestru. Mezi další české orchestry, které v nedávné době dirigoval, patří Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Severočeská filharmonie Teplice, Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, Komorní filharmonie Pardubice, Komorním orchestr České akademie věd apod. V květnu 2001 Haig Utidjian přijal nabídku od rektora Univerzity Karlovy ujmout se vedení nově založeného, oficiálního univerzitního Orchestru a sboru UK. Nyní spolupracuje také s Komorním orchestrem Vysoké školy ekonomické v Praze, smíšeným pěveckým sborem "Slavoš" v Berouně a divadlem F.X. Šaldy v Liberci, kde mimo jiné dirigoval spojené síly libereckého divadla a Opery z německého Görlitzu při inscenaci Mussorgského Borise Godunova. Od roku 2007 je Haig také šéfdirigentem Evropského orchestru lékařských studentů.

Novodobá historie

Novodobá historie Slavoše začala až po dlouhých 25 letech na podzim roku 1973. Tehdejší mladý učitel lidové školy umění Miloslav Hubatý založil v Berouně dva pěvecké sbory – dětský sbor při LŠU a smíšený sbor dospělých, který přijal název „Česká píseň“. Tento sbor zahájil svou činnost 14. listopadu 1973 a mezi zakládajícími nadšenci pro sborový zpěv bylo 51 žen a 9 mužů. Hned od počátku členové pilně nastudovávali zejména lidové písně a Ženské sbory B. Smetany a již v březnu následujícího roku uskutečnili svůj první koncert při příležitosti oslav dne učitelů. Další koncertní činnost byla bohatá.V červnu 1974 sbor účinkoval na slavnostním koncertě ke 110. výročí založení pěveckého sboru „Václav“ v Čisté u Rakovníka. Tohoto svátku se tenkrát účastnilo asi 1050 pěvců pěveckých sborů z celého kraje. V roce 1975 začala spolupráce „České písně“ s „Ženským speváckým zborem“ ze slovenské Suché nad Parmou. Oba sbory se několikrát vzájemně navštívily, koncertovaly spolu a uskutečnily i společná soustředění. Jejich přátelství trvá prakticky dodnes.
V dalších letech rozdával sbor pěveckou radost při mnoha vystoupeních a podnikl i několik zájezdů do vzdálenějších míst naší republiky.
V roce 1977 ho okolnosti přinutily ke změně dirigenta. Zakladatel „České písně“ Miloslav Hubatý přijal vedení LŠU v Kolíně a sbor musel proto opustit.
Sbormistrovství se na poměrně krátkou dobu ujal Adolf Chrobák – učitel Pedagogické školy v Berouně a zároveň dirigent jejího dívčího sboru. Zkoušky „České písně“ se přesunuly z budovy lidové školy umění do budovy pedagogické školy, kde probíhají dodnes.
Po necelém roce spolupráce přešel však post dirigenta opět do nových rukou. Taktovky se 5. 5. 1978 ujal tentokrát muž z řad zpěváků, dosavadní člen sboru – Ing. Jiří Zápotocký. Zkušenosti získával ve smíšeném pěveckém sboru při fakultě inženýrského stavebnictví v Praze, od roku 1952 do roku 1976 v pěveckém mužském sboru Smetana – Slovanka v Kladně. Učil se sólovému zpěvu na LŠU v Kladně u prof. Tomáškové. Jako sbormistr se začal každoročně zúčastňovat kurzů pro sbormistry, které vedl hudební pedagog Dr. Zbyněk Mrkos. Ing. Jiří Zápotocký dirigoval sbor velmi úspěšně celých 11 let. Opět sbor vystupoval na mnohých koncertech v Berouně, v okolí i ve vzdálenějších krajích naší vlasti. Podnikl např. zájezd do Jižních Čech a navštívil Vyšší Brod, Rožmberk, Zlatou korunu, Třeboň i Český Krumlov. Tehdejší kronikářka „České písně“ k zájezdu napsala: „Hudební kolektiv, který se zabývá především poezií české písně nejen umělé, ale především lidové – citlivěji ještě než jiní vnímá nepopsatelné dojmy, které na člověka vanou z každého kouta této nádherné, hrdé a nekonečně tiché země.“
Sbor nadále prohluboval spolupráci s pěveckým sborem ze Slovenka a navázal styky i s  „Ústeckým pěveckým sborem Domu kultury“ a „Smíšeným pěveckým sborem zaměstnanců pošt“ z Drážďan. Několikrát měli zpěváci tu čest při koncertech spoluúčinkovat s takovými hvězdami pěveckého nebe, jako byl např. Eduard Haken. 26. 10. 1979 se na Plzence uskutečnil koncert ke 155. výročí narození B. Smetany, na který byli pozváni členové národního divadla Marie Glázrová, Anna Bortlová, Eduard Haken a Oldřich Spisar. Pro členy sboru bylo společné vystoupení velkým svátkem a zároveň obrovskou pěveckou zkušeností. S Eduardem Hakenem potom sbor uskutečnil v roce 1981 ještě dva koncerty.
Dirigent Jiří Zápotocký se zasloužil o rozšíření sborového repertoáru. Vedle děl klasiků zařadil i písně současných autorů a zajistil tak velkou žánrovou rozmanitost. V té době byla na programu díla autorů Schneeweise, Bartoše, Píchy, Kaňáka, Mrkose, Kálika, Myslivečka, Dvořáka a dalších. V repertoáru sboru se objevila skladba Jana Schneeweise Náš cíl a skladba Jitky Snížkové U studánky na básnickou předlohu Hedy Průchové, které autoři svěřili k premiérovému nastudování. Skladby poprvé zazněly v podání „České písně“ 27. 4. 1981 na Koncertě mladých umělců a jejich provedení se u tvůrců setkalo s kladným ohlasem.
Na popud Jiřího Zápotockého převzal v září roku 1989 post dirigenta sboru Milan Pospíšil, dirigent Berounského komorního orchestru, zkušený profesionální hudebník a dlouholetý člen symfonického orchestru Československého rozhlasu. Díky němu rozšířil sbor repertoár o skladby s doprovodem orchestru, což bylo obohacením nejen pro jeho členy, ale i pro posluchače.
Pod vlivem událostí a společenských změn roku 1989 navázal sbor na historickou tradici a v roce 1990 přijal znovu původní název „Slavoš“.  
Kronika sboru popisuje v dalším období velké množství koncertů a vystoupení, kterými sbor žil. Jmenovitý výčet by byl bohatý a obsáhlý. V repertoáru se objevovaly skladby Johana Sebastiana Bacha, G. Friedricha Händla, Wolfganga Amadea Mozarta a dále Antonína Dvořáka (Sabat Mater), Bedřicha Smetany (Slib, Věno) i Leoše Janáčka (Moravské dvojzpěvy).
Velkým svátkem byl 19. dubna 1991 koncert spolu s Českou filharmonií ve Smetanově síni Obecního domu v Praze, kde sbor spoluúčinkoval ve skladbě Petra Ebena – Missa cum populo, kterou nastudoval a řídil Lubomír Mátl. Každoročně sbor uskutečnil řadu předvánočních koncertů v Berouně a širokém okolí s programem vánočních písní a koled v úpravě dirigenta Milana Pospíšila a Českou mší vánoční J. J. Ryby.
Od roku 16.6.1993 byl sbor Slavoš Beroun samostatným spolkem, registrovaným na Ministerstvu vnitra České republiky.
V září 1994 jeho členy postihla těžká rána. Náhle před jedním ze svých koncertů se dozvěděli o úmrtí svého dirigenta Milana Pospíšila. Dirigování onoho nedělního vystoupení se ujal Jiří Zápotocký a koncert vyzněl jako důstojné requiem pro muzikanta tělem i duší, který pozvedl sbor na vysokou úroveň.

Práce Slavoše mohla pokračovat dál díky ochotě a obětavosti MUDr. Vladimíra Lemona, člena komorního orchestru zesnulého Milana Pospíšila, který se sbormistrovství ujal. Jeho přičiněním byl repertoár rozšířen o chrámovou hudbu, další písně národní i umělé, ale také o jeho vlastní tvorbu a úpravy lidových písní, koled a instrumentálních skladeb.
V září roku 1995 odjel sbor reprezentovat český sborový zpěv do družebního města Rijksvijk v Holandsku. Návštěva se uskutečnila na pozvání farnosti sv. Benedikta, která udržuje přátelské svazky s berounskou farností sv. Jakuba. V programu zájezdu byly dva koncerty. První v kostele sv. Bonifáce za účasti dvou holandských sborů, „Gloria Deo“ a „Valenostakkor“ a druhý po společné holandsko – české bohoslužbě. Na obou zazněly české a moravské lidové písně, do repertoáru prvního z nich byly zařazeny ještě skladby Handla, Mozarta, Brahmse a z české sborové tvorby skladatelů Zvonaře, Smetany, Dvořáka, Blodka a Lemona.
Pod vedením sbormistra Vladimíra Lemona oslavil sbor 3. října 1998 „čtvrtstoletí“ svého působení na berounské kulturní scéně. Slavnostního koncertu v sále České pojišťovny znovu zúčastnil i sbor ze Slovenska.
Po odchodu MUDr. Lemona z aktivní dirigentské činnosti, na podzim roku 1998 taktovku dočasně znovu převzal „staronový“ dirigent Ing. Jiří Zápotocký a vedl sbor do konce roku 2000.
Slavoš se intenzivně snažil sehnat si nástupce. Začátkem roku 2001 se mu to podařilo. Vybral si dirigenta vysokých muzikantských kvalit a začala pro něj nová éra zpívání pod vedením zahraničního sbormistra Haiga Utidjiana.
Pro sbor znamenal jeho příchod zásadní změnu. Nový dirigent převzal stávající repertoár, ale postupně ho obohacuje o náročnější skladby. Sbor se mnohem více než dříve orientuje na cizojazyčný repertoár, zpívá německy, anglicky, francouzky, italsky, řecky, latinsky a arménsky. Naproti tomu Haig Utidjian velmi miluje českou tvorbu, zvláště díla Smetany, Dvořáka, Janáčka, Martinů a dalších a prosazuje jejich uvádění. Jeho nastudování českých věcí je velmi zajímavé a velice citlivé.
Současný repertoár sboru tvoří skladby Faurého, Dvořáka, Smetany, Händela, Haydna, Charpentiera, Theodorakise, Bacha, Brucknera, Brahmse, Mozarta, Lemona, Zvonaře, Monteverdiho a Volksliedera.
Pod vedením nového dirigenta také sbor zahájil spolupráci se třemi amatérskými, ale velice kvalitními komorními orchestry, ve kterých Haig Utidjian působí. Jsou to mimo jiné Sbor a orchestr University Karlovy v Praze, kde je šéfdirigentem, Orchestr Vysoké školy ekonomické v Praze a Komorní orchestr ČAV, se kterými spolupracuje. Koncerty pěveckého sboru za doprovodu orchestru se setkaly s kladným diváckým ohlasem.


Dreamweaver templates by JustDreamweaver.com