Naši sponzoři

Beroun Logo Beroun

  • Pásová ocel

Náš sbormistr:

Haig Utidjian

Haig Utidjian studoval na univerzitách v Sussexu, Londýně a Cambridgi, na Accademie Chigiana v Sieně a na Vysoké škole Guildhall School of Music and Drama v Londýně, kde v roce 1995 absolvoval jako dirigent. Získal dirigentskou cenu Ricordi a stal se vítězem soutěže Boba Hardinga o stipendium pro mladé dirigenty. Dále prohluboval své vzdělání s Carlem Mariou Giulinim v Miláně, Richardem Schumacherem ve Valsoldě a Vilémem Tauským (který byl studentem Janáčka, Suka a Talicha) v Londýně. Pro svůj velký zájem o českou hudbu byl pozván Jiřím Bělohlávkem na roční stáž na pražskou Akademii múzických umění, kde navštěvoval specializované konzultace s Františkem Vajnarem a Josefem Kuchinkou a studoval u skladatele Juraje Filasa. Od té doby se Haig intenzivně věnuje propagaci české hudby ve světě.

Haig debutoval v Londýně s Komorním orchestrem Barbicana v roce 1997. Řadu let byl šéfdirigentem Komorního orchestru Sussexu (s nímž pravidelně koncertoval v Královské kapli v Brightonu), uměleckým šéfem The Ensemble Duparc a šéfdirigentem symfonického orchestru a sboru Beethovenovy společnosti Cambridgeské univerzity (do jejichž repertoáru uvedl několik významných děl Druhé vídeňské školy). Také hostoval na různých místech v Anglii, ve Skotsku (jako hostující sbormistr sboru Chorus of the Royal Scottish National Orchestra), Jersey (zahajovací koncert I. mezinárodního festivalu), Belgii (Jonge Filharmonie), Itálii (Festival del Piccolo Mondo Antico), Francii (Festival International Albert-Roussel), Polsku (Dolnosaská filharmonie) a v Arménii (Arménská filharmonie).

V České republice Haig Utidjian dirigoval koncerty v Praze, Teplicích, Mariánských Lázních, Berouně a v Ústí nad Labem, kde také působil jako asistent v Městském divadle. Podílel se na inscenaci Lišky Bystroušky a Netopýra a nastudoval s orchestrem představení Zahradnice z lásky, které bylo provedeno ve Stavovském divadle v Praze. Jeho spolupráce s orchestrem vyústila ve jmenování hlavním dirigentem Severočeského komorního orchestru. Mezi další české orchestry, které v nedávné době dirigoval, patří Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Severočeská filharmonie Teplice, Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, Komorní filharmonie Pardubice, Komorním orchestr České akademie věd apod. V květnu 2001 Haig Utidjian přijal nabídku od rektora Univerzity Karlovy ujmout se vedení nově založeného, oficiálního univerzitního Orchestru a sboru UK. Nyní spolupracuje také s Komorním orchestrem Vysoké školy ekonomické v Praze, smíšeným pěveckým sborem "Slavoš" v Berouně a divadlem F.X. Šaldy v Liberci, kde mimo jiné dirigoval spojené síly libereckého divadla a Opery z německého Görlitzu při inscenaci Mussorgského Borise Godunova. Od roku 2007 je Haig také šéfdirigentem Evropského orchestru lékařských studentů.

Několik slov o nás

Smíšený pěvecký sbor Slavoš Beroun má bohatou historii. Zpěvácký spolek Slavoš byl založený r. 1861. Jeho vznik nebyl nijak náhodný, ale vyplynul z atmosféry tehdejšího národního smýšlení. Svou činnost sbor přerušil po roce 1945 a znovu obnovil v roce 1973 s názvem „Česká píseň“. K původnímu názvu „Slavoš“ se vrátil v roce 1990.
Po dobu své existence pracoval sbor pod vedením řady kvalitních dirigentů a uskutečnil množství veřejných vystoupení v Berouně a okolí. V roce 1975 navázal spolupráci s „Ženským speváckým zborem“ ze slovenské Suché nad Parnou a od roku 2003 udržuje přátelskou spolupráci s mužským a ženským sborem „Juventa“ z německého družebního města Goslaru a pěveckým sborem „Moravan“ z Kroměříže. Sbory uskutečnily několik vzájemných návštěv a společných koncertů.
V současné době pracuje sbor pod vedením dirigenta vysokých muzikantských kvalit sbormistrem Haigem Utidjianem. Pořádá řadu koncertů zejména v předvánoční době. Oblíbené jsou tradiční vánoční koncerty při zahájení adventu na berounském náměstí a v předvečer Štědrého dne ve Svatém Janě pod Skalou.
Členové sboru mají sborový zpěv jako svého koníčka, kterému věnují volný čas. Koncerty a zájem publika jsou odměnou za jejich práci.

Motto našeho sboru jsme převzali s laskavým svolením autora, známého folkového písničkáře a zpěváka Jarka Nohavici.

Úvodní slovo pana šéfdirigenta

Když jsem slyšel, že Slavoš hledá nového šéfsbormistra, trvalo mi dva týdny, než jsem se ozval a vyjádřil zájem. Měl jsem mnoho pochybností, avšak když mi kamarádka řekla „zkus to, proč ne, možná by tě měli rádi“, sebral jsem dost odvahy, zavolal a domluvil si konkurzní zkoušku. Ani jsem nevěděl, jak důležitou a obohacující částí mého života v Čechách se stane chodit každé úterý „k babičkám do Berouna“. Nevím, kdy jsem poprvé zjistil, že sympatie je vzájemná (jak se do lesa volá…); ale už mi bylo jasné, že to asi budou civilizovaní lidé, když místem konkurzu byla restaurace, když dovolili, abych vybral Janáčka a Mozarta, hned se rozhodli mě přijmout, aniž by vyslechli další kandidáty, a pohostili mě palačinkou a pivečkem! Brzo začala naše pravidelná umělecká spolupráce, jezdil jsem do Berouna každý týden, a i když to pro mě byla profesionální činnost, cítil jsem se spíš, jako kdybych navštěvoval svou vlastní rodinu. Pokaždé jsem se vracel naložený taškami, plnými například hrachových lusků, mandlí, jablek a vánočního cukroví, které by vystačilo pro celou armádu…
Ovšemže první týdny byly pro mě docela náročné, neboť jsem se za krátkou dobu během cesty vlakem musel rychle naučit mnoho českých lidových písniček, které Slavoš měl ve svém repertoáru už celé století, a domnívám se, že na počátku jsem se od sboru učil tolik, kolik oni ode mě.
Chci vyjádřit svou vděčnost celému sboru za přátelství a mnoho příjemných zážitků. Jejich pokrok mě těší a pevně věřím, že nikdo neusne na vavřínech, neboť jsem přesvědčen, že ještě nedosáhli hranice svých možností. Hned  při první zkoušce mi byl ukázán článek o Slavoši ve staré hudební encyklopedii. Díky této užitečné informaci jsem, když se občas vyskytly protesty, že něco je příliš náročné, mohl odpovědět: „Vážení, ta věta pro vás není těžká. Tady je napsáno, že jste v roce 1891 zazpívali celé oratorium, a ne jenom jednu větu z něj!“ Chci také převelice poděkovat bývalému sbormistrovi a drahému příteli Slavoše, panu doktoru Vladimíru Lemonovi, který mi svěřil pokračování ve svém díle a povzbuzoval mě v mém úsilí. Velice významnou událostí pro mě bylo, když, se poprvé přišel podívat na jednu z našich zkoušek, k mé úlevě a potěšení požehnal naší spolupráci, řka „ale to se mi líbí!“. Jeho pozitivní vliv trvá dodnes a jeho skladby sboru i mně dělají velkou radost.
Věřím, že veřejnost si již všimla, že do sboru chodí víc nových členů. Uvědomuji si, že když do sboru přibylo několik slečen mladších než já, není už vhodné Slavoš nazývat „mými berounskými babičkami“. Tato skutečnost - a neustávající ochota města Berouna podporovat naše úsilí - inspirují víru, že budoucnost Slavoše a další pokračování jeho jedinečné tradice jsou zajištěny, a to mě nesmírně těší.

Haig Utidjian
Dreamweaver templates by JustDreamweaver.com